D í v k a ...    Hannie Schaftová *

J   sem v polovině svahu. Tráva se přede mnou sklání ve větru. Chtěla bych se zastavit a rozhlédnout se – naposled. Zpozorovali mé bezděčné zaváhání? Okolo hlavy mi něco hvízdlo. Rychle si sahám na zasažené místo. Krvácí mi ucho. Otáčím se a vidím je stát za sebou. Čtyři muži, jeden s rýčem. Napjaté šíje, zbabělé prázdné masky a v očích výraz poražených, kterým se zachtělo ještě ničit … Střelil tamhleten dlouhán s bezkrevnými rty. Vidím to na jeho ruce se zdviženou pistolí, na jeho zmatených, mrtvých očích. Bojí se. Všichni se bojí. Pohrdavě se usmívám; říkám:

Jdu dále. Zdá se mi, že zde prosakuje moře, nebo že pěšina v dunách pode mnou proudí plna zpívající vody. Slunce jiskří za okrajem mraků oslňujícím světlem. Oslepuje mne, jímá mne závrať. Najednou jsem plna světla, slunce a hukotu. Trvá to jen krátce. Pode mnou někdo vykřikl německá slova: odporné, vrčivé, řezavé hlásky. Hukot ve mně je pojme jako moře, splachující kus plovoucího dřeva. Světlo řeže a soptí. Světlo se mění v bolest. Musím se zastavit. Již to není světlo. Již to nejsou hlasy. Jsou to fašistické kulky z automatu. Jsem plna zběsilého bubnování kulek.

  Tyto poslední myšlenky před popravou patří holandské partyzánce, která statečně potírala fašistické vetřelce a padla v posledních chvílích před osvobozením Holandska. Autor založil svůj vzrušující román na příbězích skutečných bojovníků (pouze jim pozměnil jména). Dívka s rudými vlasy i její spolubojovník Hugo – stali se hrdiny, na něž holandský lid dodnes vzpomíná.
 
* Hannie Schaft - vlastním jménem  Jannetje Johanna Schaftová.
Narodila se 16.9.1920 v Haarlemu a 17 dubna 1945 byla popravena fašisty (v Bloemendaal).